Evropská společnost je naprosto nemocná. Ovládá ji nenávist a militaristické šílenství. Pokud mi nevěříte, přišel čas na malý výlet do Zlína.
Co kdybych vám řekla, že se ve Zlíně právě koná výstava neonacistických žoldáků? Ne, opravdu si nevymýšlím. Od 17. do 30. listopadu můžete na ulici Školní v centru Zlína naleznout „krásné“ bannery s příběhy čtyř „udatných bojovníků z Ukrajiny.“ Bojovníků, co nelegálně a zcela dobrovolně vstoupili jako žoldáci do ozbrojených složek cizího státu, přičemž se jednalo o složky otevřeně se hlásící k neonacismu a Banderovi s mnohaletou historií brutálních válečných zločinů.
Jména těchto čtyř militaristických figurek pravděpodobně budete znát. Jsou to Martin „Taylor“ Krejčí, Tomáš „Sparta“ Zavázal, Michal „Španěl“ Janík a Karel „Čárlíček“ Kučera, který loni dokonce dostal vyznamenání od prezidenta. Pojďme si o nich říci něco více. Začneme u Martina Krejčího. To je zřejmě jediný z nich, který se nejel na Ukrajinu vyžívat v zabíjení. Působil totiž jako vojenský záchranář přímo v první linii v Luhansku a zemřel 15. března 2023. Jeho matka v rozhovoru pro Seznam Zprávy popsala, že mu česká vláda „neposlala ani tu blbou kytku na funus“ a najednou je z něj válečný hrdina. Co dodat?! Armáda holt potřebuje ksicht na reklamu. Pak ho klidně hodí do škarpy. To je zcela normální postup zelených mozků.
Další řádky však už budou ostřejší, tak se pro jejich čtení raději obrňte maximální trpělivostí. Tomáš Zavázal, nom de guerre „Sparta“ (docela vtipné, že se tak jmenovala separatistická legie na druhé straně) byl neonacista, který sloužil v batalionu Karpatská Sič. Narodil se 8. prosince 1992 a zabit byl 12. 2. 2024 u Avdijivky. Před rokem 2022 byl závislý na steroidech a masakrování nevinných lidí mu zřejmě mělo poskytovat náhradu. Za své „hrdinské“ rozhodnutí, jet se na Donbas utopit ve špinavých penězích a adrenalinu, se mu dostalo uznání od „Velkého Bratra“ Tomáše Zdechovského, které však bylo tak nicotné, že ho sám Zdechovský později smazal.
Michal Janík alias „Španěl“ pocházel z Třebíče. Narodil se 2. 6. 1980 a podle iDNES zemřel v Donbasu, náhle se však v tom stejném článku píše o Charkově. Uniklé dokumenty VSU, které se mi náhodou povedlo získat, však uvádí, že byl zabit 10. 6. 2022 u obce Virnopillia, kde působil jako střelec v batalionu Karpatská Sič.
A to nejlepší na konec – Karel Kučera, alias „Charlie Czech,“ což v Doněcku zkomolili na „Čárlíček,“ a tak mu tak budu říkat i já. Čárlíček byl blázen do armády už odmalička a působil v aktivních zálohách. V květnu roku 2022 odjel na vojenské cvičení v Táboře, respektive měl odjet – místo toho ale štrádoval rovnou na Ukrajinu. Rodičům nic neřekl a povolení od prezidenta neměl (tedy alespoň dle běloruské mediální služby NEXTA), což tedy znamená, že se dopustil minimálně trestného činu služby v cizích ozbrojených silách, za což v Česku hrozí až pět let vězení. Namísto toho ale v roce 2024 dostal od prezidenta vyznamenání. Za co?! Za to, že byl žoldák v cizinecké legii, masový vrah a především exemplární příklad militaristického blba, který se dvakrát vrátil do Čech, vysmál se svým zdrceným rodičům a zase mazal zpátky.
Nacismus a militarismus jako nová „pravda a láska“
Asi si stejně jako já právě teď říkáte: „Co ti čtyři sakra dělají ve Zlíně?“ To vám řeknu zcela přesně. Tohle totiž není výstava „válečných hrdinů,“ ale prachobyčejná militaristická propaganda a symbol nenávisti vůči všemu ruskému, což je nyní v módě. Před rokem 2022 byly jednotky jako Azov, Karpatská Sič nebo Ajdar považovány za zločinecké organizace a jakékoliv sympatie k nim tvrdě trestány. Pak se najednou otočil „režim“ a z nacistů se staly hrdinové. A jsou natolik nedotknutelní, že když si organizace Amnesty International dovolila informovat o zločinech proti lidskosti páchaných těmito jednotkami na základě rasové nenávisti, byla okamžitě označena za „agenty Putina.“ Ono je přeci naprosto normální střílet do dětí a důchodců, jen proto, že se narodili na špatném místě etnicky nečistým rodičům. Banderovci byli ti hodní a jestli s tím někdo nesouhlasí, nechť radši mlčí, jinak mu bude vyhrožováno stejně, jako například profesorce Martě Havryshko.
Jen si zkuste představit ten tiátr, kdyby to bylo naopak a někdo ve Zlíně vystavil české vojáky na druhé straně. Konkrétně třeba Pavla Kafku, Lukáše Nováčka nebo Pavla Botku. Ten by se do Baťova města zrovna hodil, si myslím. Víte, že tento „hrdina“ dokonce v boji přišel o nohu? Pročpak mu pan prezident nedá medaili, hm? No, to je jednoduché. Protože byl separatista. Stejně jako jistý Miloš Ouřecký, který byl nedávno odsouzen k 15 letům vězení. A přitom učinil de facto úplně to samé jako Kučera. Opět se tedy dostáváme k mé oblíbené analogii „o hodné a zlé bombě.“ Stačí, když zbrojní oligarcha zapíská a propaganda skáče.
Přišel čas na „umělecký“ protest
Předpokládám, že výstava zelených mozků není většině normálních lidí po chuti, takže otázka zní, co s tím můžeme dělat. Jsou dvě možnosti. Buď do toho jít „oficiálně“ anebo se té militaristické nechutnosti prostě zbavit „po svém.“ To první znamená napsat zdvořilý dopis dané organizaci a zastupitelům Zlína, zda jim přijde normální na ulici vystavovat nácky. Dá se ale předpokládat, že se nám vysmějí a uvědomí nás, že jsme hloupí anebo zaplacení Ruskem. Takže přichází v úvahu projev odporu přímo na místě.
Navrhuji například vyrobit ze starého prostěradla nějaký banner či vytisknout plakát, kterým žoldáky překryjeme, případně je postříkat omyvatelnou červenou barvou, zamalovat křídou nebo něčím, co nedrží věčnost. V případě, že by se nějaký naštvaný občan rozhodl vzít rovnou sprej na graffiti nebo nedejbože kanystr s benzínem a sirky, důrazně varuji, že v případě pozdějšího odhalení jeho identity nebude zákon rozhodně stát na jeho straně.
Zákony zatím však platí pro všechny včetně mocipánů a je třeba, aby jim to lid připomenul. Násilí, nenávist a propagace masového vraždění nemá ve svobodné společnosti co dělat. Proto bychom si namísto padlých žoldáků měli připomínat dezertéry, kteří naopak odmítli vzít do rukou zbraň a zabíjet svoje bratry. Voják je nájemným vrahem oligarchů, dezertér nás přibližuje míru.
Napsala pro Dezertér Nicol J.
