Italská fronta byla jedním z nejkrvavějších úseků první světové války. Pro tisíce Čechů a Slováků, odvedených do rakousko-uherské armády, znamenala bitvy o Soču, Piavu, Dolomity — zbytečné umírání v horách, které jim byly stejně cizí jako cíle jejich generálů.
Když v zákopech na úpatí Julských Alp a Dolomit přetekla trpělivost, mnozí volili dezertaci. Pokus o přežití však končil často popravou na místě.
Popravy – nástroj strachu
Vojenské velení Rakouska-Uherska si bylo vědomo hrozby masové neposlušnosti — proto popravy dezertérů sloužily jako výstraha ostatním. Polní soudy pracovaly rychle, často i bez skutečných důkazů. Stačilo podezření.
- Popravovalo se jednotlivě i ve skupinách.
- Zvláště tvrdě byli trestáni ti, kdo volali po vzpouře, nebo odmítali zbraně.
Známé případy poprav českých a slovenských dezertérů:
➤ Asiago (1917):
- Poprava 8 dezertérů z 35. pěšího pluku (Plzeňského) za pokus přejít frontu k Italům.
- Jména se nedochovala. Zmíněno v pamětech několika legionářů.
➤ Bitva na Piavě (červen 1918):
- Poprava 6 českých vojáků z 28. pěšího pluku (Pražského).
- Důvod: neuposlechnutí rozkazu k útoku.
- Zaznamenáno ve vzpomínkách legionářů a italských pramenů.
➤ Dolomity (okolí Cortiny d’Ampezzo, 1916):
- Popravy jednotlivců z řad Slováků, zadržení při pokusu o přeběhnutí do italských linií.
- Archivní doklady chybí, prameny vycházejí z korespondence legionářů.
Zabili je za to, že nechtěli zabíjet
Na italské frontě, kde rakousko-uherští vojáci umírali zcela zbytečně v nesmyslných útocích proti dobře opevněným italským pozicím, bylo odmítnutí bojovat činem zdravého rozumu. Vojáci ale místo návratu domů končili před popravčí četou.
Zatímco generálové z bezpečných štábů psali rozkazy, na frontě umírali sedláci, dělníci, studenti — a ti, kdo odmítli zabíjet, byli zabiti vlastními důstojníky.
Proč si je připomínat?
- Protože odpor proti nesmyslné válce je činem odvahy, ne zbabělosti.
- Protože jejich smrt je obžalobou militarismu a válečné disciplíny postavené na krvi.
- Protože mluvíme-li o válkách, musíme mluvit i o těch, kdo řekli NE.