DEZERTÉRSKÉ SKUPINY NA VÝCHODNÍM SLOVENSKU ZA PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY

Během první světové války patřilo východní Slovensko k oblastem s výrazným odporem proti vojenské službě v rakousko-uherské armádě. V horách a lesích východního Slovenska se formovaly skupiny dezertérů, které vstoupily do povědomí jako tzv. zelenokadrovci. Tyto skupiny tvořili dezertéři z fronty, odvedenci prchající před narukováním a také lidé, kteří byli k vojenské službě odvedeni násilím.

Oblasti působnosti

Nejaktivnější byly skupiny na území Zemplína, Šariše a Horního Spiše. Nejvýznamnější centra činnosti se nacházela:

  • V Slanských vrších – především v okolí obcí Petrovce, Hermanovce, Slanské Huty a Michaľany.
  • Na Vihorlatě – zde operovala silná skupina okolo Sniny a Remetských Hámrov.
  • V Bukovských vrších – oblasti kolem Nové Sedlice, Runiny a Zboja.
  • V okolí Humenného a Medzilaborců – kde byly četné pokusy o ozbrojené akce.

Známé skupiny a jejich vůdci

  • Skupina okolo Jána Varhu (Snina) – jedna z největších a nejaktivnějších skupin. Vykonala několik útoků na četnické stanice a zásobovací sklady. Ján Varha, původně zemědělec ze Sniny, dezertoval z haličské fronty na jaře 1918. Jeho skupina čítala až 25 členů.
  • Skupina z Vihorlatu (Remetské Hámre) – jejím vůdcem byl Jozef Gmitro, zkušený dělostřelec, který prchl z haličské fronty v roce 1917. Spolu s bratry Andrej a Michal Závadovci podnikali přepady četnických hlídek.
  • Gemerská skupina – vedena Mikulášem Kováčem z Dobšiné, čítala asi 15 mužů, kteří se zaměřovali na sabotáže na železnici.

Příběhy a osudy členů

  • Ján Varha byl dopaden v srpnu 1918 při zátahu v horách u Sniny. Po krátkém polním soudu byl popraven v Humenném.
  • Jozef Gmitro padl při přestřelce s četníky u Remetských Hámrov v červenci 1918.
  • Andrej Závada byl zatčen a po soudu v Košicích odsouzen na doživotí, po vzniku Československa amnestován.
  • Michal Závada padl při přepadu vojenského skladu u Michaľan.
  • Mikuláš Kováč byl po udání dopaden a popraven v Revúcej.
  • Mezi dalšími známými členy byli například Štefan Hric z Petroviec, který zemřel v košickém vězení, a Pavol Humeník z Hermanoviec, jehož další osud je neznámý.

Akce a střety

  • Přepadávání vojenských skladů a konvojů.
  • Sabotáže na železnici, zejména na trati Humenné – Medzilaborce.
  • Přímé ozbrojené střety s četnictvem a vojskem, zejména v létě 1918.

Největší akcí skupiny Jána Varhy bylo obsazení obecního úřadu v Snině a zničení seznamů rekrutů, čímž zabránili odvodu dalších mužů z okolí na frontu.

Represe a osudy

Rakousko-uherské úřady reagovaly rozsáhlými trestnými výpravami. Některé skupiny byly zlikvidovány, jejich členové popraveni na místě nebo odsouzeni v polních soudních procesech. Například:

  • Ján Varha byl dopaden a popraven v Humenném.
  • Několik členů skupiny z Vihorlatu bylo popraveno v Michalovcích.
  • Ostatní byli vězněni v Košicích nebo deportováni do vojenských trestních táborů.

Odkaz

Tyto skupiny, přestože často neorganizované a bez jednotného velení, tvořily významný projev lidového odporu proti militarismu a útlaku. Mnozí z těchto dezertérů byli po válce v novém Československu rehabilitováni, ale jejich boj zůstává dodnes málo připomínán.

Jejich příběhy tvoří nedílnou součást historie protimilitaristického odporu slovenského venkova.