Během první světové války patřilo východní Slovensko k oblastem s výrazným odporem proti vojenské službě v rakousko-uherské armádě. V horách a lesích východního Slovenska se formovaly skupiny dezertérů, které vstoupily do povědomí jako tzv. zelenokadrovci. Tyto skupiny tvořili dezertéři z fronty, odvedenci prchající před narukováním a také lidé, kteří byli k vojenské službě odvedeni násilím.
Oblasti působnosti
Nejaktivnější byly skupiny na území Zemplína, Šariše a Horního Spiše. Nejvýznamnější centra činnosti se nacházela:
- V Slanských vrších – především v okolí obcí Petrovce, Hermanovce, Slanské Huty a Michaľany.
- Na Vihorlatě – zde operovala silná skupina okolo Sniny a Remetských Hámrov.
- V Bukovských vrších – oblasti kolem Nové Sedlice, Runiny a Zboja.
- V okolí Humenného a Medzilaborců – kde byly četné pokusy o ozbrojené akce.
Známé skupiny a jejich vůdci
- Skupina okolo Jána Varhu (Snina) – jedna z největších a nejaktivnějších skupin. Vykonala několik útoků na četnické stanice a zásobovací sklady. Ján Varha, původně zemědělec ze Sniny, dezertoval z haličské fronty na jaře 1918. Jeho skupina čítala až 25 členů.
- Skupina z Vihorlatu (Remetské Hámre) – jejím vůdcem byl Jozef Gmitro, zkušený dělostřelec, který prchl z haličské fronty v roce 1917. Spolu s bratry Andrej a Michal Závadovci podnikali přepady četnických hlídek.
- Gemerská skupina – vedena Mikulášem Kováčem z Dobšiné, čítala asi 15 mužů, kteří se zaměřovali na sabotáže na železnici.
Příběhy a osudy členů
- Ján Varha byl dopaden v srpnu 1918 při zátahu v horách u Sniny. Po krátkém polním soudu byl popraven v Humenném.
- Jozef Gmitro padl při přestřelce s četníky u Remetských Hámrov v červenci 1918.
- Andrej Závada byl zatčen a po soudu v Košicích odsouzen na doživotí, po vzniku Československa amnestován.
- Michal Závada padl při přepadu vojenského skladu u Michaľan.
- Mikuláš Kováč byl po udání dopaden a popraven v Revúcej.
- Mezi dalšími známými členy byli například Štefan Hric z Petroviec, který zemřel v košickém vězení, a Pavol Humeník z Hermanoviec, jehož další osud je neznámý.
Akce a střety
- Přepadávání vojenských skladů a konvojů.
- Sabotáže na železnici, zejména na trati Humenné – Medzilaborce.
- Přímé ozbrojené střety s četnictvem a vojskem, zejména v létě 1918.
Největší akcí skupiny Jána Varhy bylo obsazení obecního úřadu v Snině a zničení seznamů rekrutů, čímž zabránili odvodu dalších mužů z okolí na frontu.
Represe a osudy
Rakousko-uherské úřady reagovaly rozsáhlými trestnými výpravami. Některé skupiny byly zlikvidovány, jejich členové popraveni na místě nebo odsouzeni v polních soudních procesech. Například:
- Ján Varha byl dopaden a popraven v Humenném.
- Několik členů skupiny z Vihorlatu bylo popraveno v Michalovcích.
- Ostatní byli vězněni v Košicích nebo deportováni do vojenských trestních táborů.
Odkaz
Tyto skupiny, přestože často neorganizované a bez jednotného velení, tvořily významný projev lidového odporu proti militarismu a útlaku. Mnozí z těchto dezertérů byli po válce v novém Československu rehabilitováni, ale jejich boj zůstává dodnes málo připomínán.
Jejich příběhy tvoří nedílnou součást historie protimilitaristického odporu slovenského venkova.