NATO: TERORISTÉ S MASKOU HRDINŮ. ANEB JAK SKUTEČNĚ VZNIKLA VÁLKA NA UKRAJINĚ (Dezertér 2/2025)

Severoatlantická aliance samu sebe považuje za jakýsi nezbytný „obranný“ pakt. Ve skutečnosti se ale jedná o teroristy, kteří v zájmu nejbohatších oligarchů a amerického politického establishmentu války naopak rozpoutávají. Ukrajina budiž příkladem.

Násilí a války jsou rakovinou lidstva. Teprve však až po strašlivé zkušenosti s Hitlerem si to svět začal uvědomovat, a proto vznikla Organizace spojených národů, jež měla sloužit jako zprostředkovatel míru. Jenže i té se imperialistické vlády a bezpáteřní nejbohatší oligarchové neustále smějí do obličeje.

Necelé čtyři roky po vzniku OSN byl založen i vojenský (teroristický) pakt Severoatlantická aliance (zkráceně NATO), za jejíž pomoci USA, které během své existence figurovaly ve více než čtyřech stech válkách, záměrně způsobily ve 20. století nespočet krveprolití v různých zemí, jako například Kuba, Sýrie, Srbsko nebo i Ukrajina. O této problematice mimochodem vznikla zajímavá kniha s názvem „Nezákonné války: Jak země NATO sabotují OSN,“ jejímž autorem je uznávaný nezávislý švýcarský historik a vědec Dr. Daniele Ganser.

Jak NATO prodalo Ukrajinu Rusku, na nějž pak svedlo veškerou vinu

Jelikož se o válku na Ukrajině zajímám delší dobu a povedlo se mi získat mnoho zajímavých informací, rozebereme si teroristické praktiky světové militaristické oligarchie právě na ní. Ostatně se jedná o mediálně nejpalčivější téma. Faktem ale je, že vyvražďování ukrajinských pracujících za účelem zisku nezačalo v roce 2022 vpádem Ruska, jak se západní zbrojní establishment a jeho marketéři snaží tvrdit, ale trvá již skoro 11 let, kdy vzniklo po sérii převratů s americkou i ruskou stopou, které byly pečlivě připraveny již v nultých letech.

V dubnu roku 2008 se v rumunské Bukurešti konal vrcholný summit NATO, kde prvotřídní válečný zločinec George Bush prohlásil, že je třeba aby se Ukrajina a Gruzie (kde úplnou náhodou potom v srpnu vypukla válka v Jižní Osetii) staly součástí onoho teroristického paktu, což jasně porušovalo závazek o nerozšiřování hranic Severoatlantické aliance k hranicím Ruska. Ten stejný rok shodou okolností unikly na server WikiLeaks tajné americké dokumenty, v nichž byl „hypoteticky“ popsán budoucí průběh války v Donbasu. Později se potvrdilo, že válečné dění v Gruzii mělo být předehrou a tréninkem na Ukrajinu, kde se de facto odehrálo úplně to samé s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou. Však v roce 2015 prohlásil americký geostratég George Friedmann na přednášce v Chicagu, že je třeba zatáhnout Německo s Ruskem do války, aby byla oslabena jejich ekonomická síla. Ukrajina tedy byla jednoznačně zneužita jako prostředek USA inscenovaného boje s Ruskem. Nic víc, nic míň.

Anebo možná i víc. Řekněme, že někdy od počátku 20. století existují primárně tři rakovinotvorné buňky, z nichž posléze vyroste válečný nádor – imperialismus, militarismus a kapitalismus. Donbas, tedy Doněcká a Luhanská oblast, byl historicky nejrozvinutější průmyslovou zónou Ukrajiny s masivním výskytem nerostného bohatství. Až do 70. let tvořily tamější doly 87 % produkce černého uhlí, zároveň zde působil těžký, zpracovatelský, hutnický, energetický a chemický průmysl a kromě toho byl dobře geograficky umístěn z hlediska americké politiky. Nevím, jak to ukrajinští pracující mohli dopustit, ale po rozpadu SSSR byl veškerý majetek dělníků zprivatizován, rozkraden a ve většině případů i úplně zničen. A když místní dělnictvo padlo do rukou zejména západních oligarchů, začaly si Spojené státy brousit zuby na Doněck, kde by se „šikla“ vojenská základna NATO s raketami namířenými na Moskvu.

Jenomže tehdejší prezident Viktor Janukovyč, ačkoliv se říká, že to byl taktéž zkorumpovaný papaláš, úplně nešel americkým zbrojním oligarchům do noty. A tak mezi lety 2013-2014 přišel známý Euromajdan, tedy série demonstrací v ukrajinském hlavním městě Kyjevě, jež vyvrcholila střelbou ze střech budov na demonstranty dole v ulicích. Zodpovědnost za tento masakr byla připočtena vládě Janukovyče, ačkoliv tuto teorii vyvrátila i ředitelka Evropského centra pro moderní Ukrajinu, Ina Kirch, která tehdy působila v Kyjevě. Ta mimo jiné i na základě existujících důkazů uvedla, že protestující na Majdanu byly za svou činnost placeni, a to samé platilo i pro „anti-majdan,“ tedy demonstrace na podporu Janukovyče. Ale to bylo prý tehdy (a dodnes je) na zkorumpované Ukrajině normální. Pravdu nakonec odhalila ukrajinská tajná služba, která označila jasného viníka – oligarchu Petra Porošenka a jeho lidi. Na veřejnost se také dostal odposlechnutý telefonát mezi Victorií Nulandovou a velvyslancem Pyattem, který potvrdil americkou angažovanost v majdanském puči.

Právě Porošenko ale bohužel převzal vládu po svrženém Janukovyči. Bezprostředně poté zneužil situace ruský prezident Vladimir Putin, který vydal rozkaz o „znovuzískání“ Krymu, kde mělo Rusko až do roku 2047 garantovanou možnost vojenské přítomnosti. Rusové okamžitě začali na Krym přesouvat své jednotky a tím brutálně porušili Chartu OSN. Tak začala kritická éra návratu myšlení studené války „když oni můžou, my můžeme taky.“

Sami Krymčané se ale poté v referendu s 97 % většinou rozhodli pro odtržení od Ukrajiny. Mezitím vrcholila nespokojenost i v Donbasu, jelikož Porošenko nastolil diktátorskou militaristickou politiku. Zrušen byl například tzv. bilinguální zákon, který umožňoval menšinám užívat úředně v regionech s 10 % zastoupením dané menšiny (což se netýkalo jen Rusů, ale i například Rumunů nebo Maďarů) a obecně nastartoval vlnu tvrdých represí vůči etnickým a jazykovým menšinám. A pak už přichází katastrofa za katastrofou. Doněcká a Luhanská oblast neuznaly nikým nevolenou pučistickou vládu Porošenka, separatisté obsadili policejní stanice a administrativní budovy a vyhlásili nezávislost. A přesně dne 15. dubna 2014 zahájila ukrajinská armáda na rozkaz nového ministerského předsedy Arsenije Jaceňuk „speciální antiteroristickou operaci,“ tj. vtrhla do Donbasu a začala střílet po obyčejných lidech. Toto je tedy skutečný začátek a skutečný viník války na Ukrajině.

Neonacismus, genocida a česká stopa

V květnu proběhly v separatistických kvazistátech referenda, která ovšem podobně jako na Krymu drtivou většinou zavrhla setrvání pod Ukrajinou. Ono není divu, když je Ukrajinci začali vyvražďovat. Podle výpovědí svědků, jako byla například učitelka z Doněcku, Natalija Karájevová, která v roce 2014 poskytla rozhovor webu Aktuálně, byl každý obyvatel Doněcké oblasti separatista a ozbrojení vrahové pálili i do škol, nemocnic či obchodů. Nezávislé organizace zabývající se lidskými právy jako Amnesty International nebo Human Rights Watch také upozorňovaly na užívání „zakázaných zbraní“ jako byla kazetová munice.

Nejbrutálnější zvěrstva páchaly (a páchají) hlavně ukrajinské dobrovolnické jednotky jako Azov, jež vznikly z různých mafiánských uskupení a neonacistů, jimž Porošenkova pučistická vláda dávala prostor. V té době se začaly po celé Ukrajině stavět pomníky nacistickým zločincům, jako byl Stěpan Bandera a Roman Suchevyč, přičemž byla potlačována práva menšin a zatýkáni odpůrci militarismu, jako například v únoru 2015 novinář a zakladatel Ukrajinského hnutí pacifismu, Ruslan Kocaba. Samozřejmě i na separatistické straně vznikala extrémistická uskupení, která se dopouštěla válečných zločinů. Válka sama o sobě je zločin a vojáci jsou nájemní masoví vrazi, takže není divu, že se na Ukrajinu začali stahovat různí psychomagoři z celého světa, aby mohli legálně páchat genocidu. I když, je pravda, že svědci jako Karájevová mluví o doněckých separatistech jako o „obyčejných mužích, kteří ztratili s vládou Kyjeva trpělivost a k nimž se pod vlivem ostřelování přiklání stále více místních lidí.“

Smutným faktem je, že Česká republika, stejně jako další státy NATO, válku na Ukrajině od prvopočátku podporují. Krví umaštěné peníze totiž zbrojním oligarchům nesmrdí, a tak i přes embargo dodávaly české zbrojní korporace zbraně a munici na Ukrajinu, kde jimi neonacisté vyvražďovali absolutně nevinné lidi, ale i do Ruska, odkud se pak dostávaly do rukou doněckých separatistů.

Zbrojní byznys je prostě zbrojní byznys

Zvěrstva, která se na Ukrajině děla, by vydala na samotný článek. Obyvatelé východní Ukrajiny jsou od roku 2014 zkrátka v kuse systematicky bezcitně vyvražďováni a svět to záměrně naprosto přehlížel. Došlo sice k uzavření dvou Minských dohod o příměří, ty ale byly vzápětí ihned porušeny. Konflikt na Ukrajině zkrátka západnímu i východnímu zbrojnímu establishmentu pěkně a tiše vydělával.

Zájmem NATO bylo a stále je, aby Ukrajina dobyla Donbas zpět. Rusům by se ale zóna nerostného bohatství hodila taky. Proto dodávali zbraně nově vzniklým lidovým republikám, jež zneužívali pro dosažení svých geopolitických cílů, bez toho, aniž by si ušpinili ruce. Navíc díky válce se stalo Rusko hlavním dodavatelem uhlí na Ukrajinu. Třeba v roce 2018 zaplatila Ukrajina ruským uhlobaronům 2.693 bilionu dolarů.

Doteď nechápu, co vedlo Rusko ke změně válečné strategie ze sofistikované na otevřenou, ovšem když na Ukrajinu v roce 2022 vpadly ruské jednotky, začala se média s velkou dávkou propagandy o konflikt zajímat, protože to pro zbrojní byznys byla dobrá strategie, jak vyvolat v lidech nenávist vůči Rusku a začít vydělávat na zbraních ještě více, bez toho, aby daňoví poplatníci protestovali. V roce 2023 např. skupina CSG inkasovala na genocidě ukrajinských pracujících 71 % navýšení zisku. Faktem je i to, že ruská ekonomika nefunkčním sankcím navzdory roste. Válka oběma stranám vyhovuje, protože generuje zisk mocným.

Upřímně, kdybych mohla, tak bych klidně do Donbasu jela, abych se těm lidem, kteří už jedenáct let přežívají ve sklepeních a nosí květiny na hroby svých dětí, omluvila za to, že vlastním pas země ovládané válečnými štváči, kteří obhajují a podporují zločiny neonacistů, a řekla jim, že my Češi nejsme jejich nepřátelé, protože jsme pracující třída stejně jako oni a našim společným nepřítelem jsou oligarchové a vlády, co vydělávají na krvi. Někteří čeští politici neustále omílají, že je to „naše válka.“ Není „naše,“ je pouze jejich. Stát ale není národ, stát je struktura zločinců, která národy zotročuje.

Rusko a USA společně se členskými státy NATO jsou imperialistické režimy a Ukrajina je vlastně taková volejbalová síť, do které se zkrátka budou strefovat, dokud ji úplně nerozervou. Hrdina je pro mě ten, kdo se tohoto zápasu odmítne účastnit. Naštěstí na Ukrajině sílí hnutí odporu a čím dál více lidí dezertuje nebo pomáhá dezertérům. Jakákoliv mobilizace je zločinem proti lidskosti. Nikdo nemá právo někoho nutit umírat a zabíjet za nějaké zájmy mocných.

Čím více lidí zběhne a čím více bude sabotáží na válečnou mašinérii, tím blíže je k míru nejen Ukrajina, ale i celý svět. Problémem ale je, že militaristický režim Ukrajiny, který zachází s lidmi jako s kusem masa, neustále volá po vstupu do NATO. Ano, do paktu, který onu zemi vykořisťuje. A pokud bude jejich přání vyslyšeno, pak budou mít tito teroristé na rukou krev nás všech, protože to znamená jediné. Počátek třetí světové války. (Nicol J.)

Zdroje:

GANSER, Daniele. Nezákonné války: jak země NATO sabotují činnost OSN: kronika doby od Kuby po Sýrii. Praha: Grada, 2017. ISBN 978-80-271-0499-4

Eurozprávy, Kyjev přitvrzuje: Parlament zrušil jazykový zákon, hrozí protesty menšin. Dostupné online:

Aktuálně, Svědci: Ukrajinská armáda je jako dobyvatel. Pálí i do škol. Dostupné online:

Amnesty International, Český vývoz zbraní na Ukrajinu: Ostudné porušení embarga a selhání. Dostupné online:

NICOL J., http://xn--mdium-bsa.cz/, Náklady na zbrojení jsou plýtváním penězi za neschopnost diplomacie. https://medium.seznam.cz/…/nicol-j-naklady-na-zbrojeni…

Tento obsah bol zaradený v General. Zálohujte si trvalý odkaz.